One love One world

Rozhovor Patricka Barrata s Bobem Marleym, studio Tuff Gong, Jamajka, 1980

Patrick: Ale každý si nemyslí, že etiopský císař Haile Selassie byl vtělený Bůh.

Bob: Připadá jim to divné, protože jsou naprogramovaní. Ale ti, kdo je programují, jsou dost inteligentní, aby jim to divné nepřipadalo.

Patrick: Vadí ti, když lidé říkají, že jsi prorok?

Bob: To je dobrá zpráva, když to říkají. (smích)

Patrick: A první hvězda popmusic z Třetího světa?

Bob: Ne, s tím nesouhlasím. Nechci moc mluvit sám o sobě, ale jsem, jaký jsem, ne jaký lidi chtějí, abych byl. Ti, kdo to říkají, dělají do politiky. Fuj.

Patrick: Kdy sis začal uvědomovat rostoucí popularitu?

Bob: Čí? Svou?... Na Jamajce jsem byl vždycky tak populární, jako jsem teď. Tím myslím, že když mám pět dobrých přátel, stačí mi to, abych se cítil populární.

Patrick: Zaujímáš často obrannou pozici?

Bob: Asi ano. Nechci nikomu ubližovat, ale taky nechci, aby někdo ubližoval mně. Jsem dost drzý. Někdy mi lidi kladou otázky, že až žasnu, jestli si ze mě nedělají legraci. Nejsme tady pro zábavu, musíme celý život trpět a útisk stále pokračuje. Novináři jsou legrační: když někdo s něčím nesouhlasí, říkají pak nesmysly.

Patrick: Je pravda, že tvoje první návštěva USA, začátkem 60.let, tě nasměrovala na cestu rastafariánství?

Bob: Přijel jsem do USA. Jak jsem tak stál před všemi těmi budovami, říkal jsem si: blázinec! Ukazovali mi obrázky a pořád mi říkali: „Bůh je bílý.“ Řekl jsem si: „Prokleté místo! Tady ze mě může být jedině otrok!“ Ti lidi věří v peníze. Napsali si na své dolary: „Věříme v Boha.“ Musel jsem si vybrat mezi tím bílým bohem a černým Ježíšem. Vybral jsem si...

Patrick: Co odmítáš na Babylonu?

Bob: Všechno má své dobré a špatné stránky, dokonce i moderní technika. A když je u moci běloch, nechce uznat, že černoch je jeho bratr. Lidi se musí naučit žít pohromadě, ve vzájemné harmonii. Všechno, co bílí vůdcové dokázali, jsou samopaly a bomby. Takže my je jako vůdce diskvalifikujeme, nebo spíš oni diskvalifikují sami sebe, protože ignorují správnou cestu. Pořád si myslí, že musí zabíjet, aby přežili. Běloch při vedení světa selhal. Teď přichází čas černochů...

Patrick: V čem spočívá chyba, kterou běloši při vládě nad lidstvem udělali?

Bob: Nezáleží na barvě kůže. Problém je, že běloši založili systém, který je nadřazuje. Bílá rasa má pod kontrolou státní správu. V každém společenství najdeš lidi, kteří trpí, umírají a jiné, kteří na tom vydělávají. Tomu se říká „systém“.

Patrick: Jak by se mohla Jižní Afrika osamostatnit, podobně jako Zimbabwe, dřívější Rhodesie?

Bob: Doufáme, že běloši toho nechají, začnou bojovat za práva černochů a nedovolí, aby vypukla další rasová válka. To jediné, co nyní mohou běloši pro černochy udělat, je, že začnou bojovat za jejich práva. To světu přinese spravedlnost, lásku a mír. Protože kdybychom někdy museli za osvobození Afriky bojovat proti bělochům, potom, jakmile by ta válka skončila, na každého bělocha by černoši stále pohlíželi jako na bělocha. Tam v Zimbabwe je to jiné... Máme vliv na lidi, které bráníme. To je smysl celé věci. Považovali mě tam za někoho, kdo zná fakta o afrických tradicích, afrikanismu a Etiopii. V Zimbabwe jsem viděl starou mapu, na které dávná etiopská říše pokrývala celý africký kontinent. To bylo krásné. A nikdy jsem neviděl lidi tančit tak, jako tam! Nikdo neumí tančit reggae tak, jako Afričané. Reggae je dobré pro všechny lidi, ale patří jediné zemi: Africe.

Patrick: Jaký je smysl tvého boje za černochy? Povede nakonec k africké jednotě?

Bob: Já prostě chci, aby se všichni černoši chtěli sjednotit, protože běloši už mají všechno, co potřebují. Afrika zatím není vybudovaná, protože není jednotná. Přišel čas sjednotit se. Všechna ta africká osvobozenecká hnutí dokazují, že ti bratři si toho jsou vědomi. Společně s Jahem Rastafarim je to to nejlepší, co se kdy černochům může stát.

Patrick: Mluvíš k Třetímu světu jako k celku, nebo jen k Africe?

Bob: Já se na to takhle nedívám. Lidé mají všude právo jíst a mít se dobře. Někteří na tom pracují každý den. Ale stále je moc lidí, kteří žijí v post-otroctví a nemohou se z něj vymanit. Člověk umí být na své bratry tak zlý, to je strašné. A z neznámého důvodu ten zlý vládne.

Patrick: Není pro tebe Afrika tak trochu fantazie?

Bob: Ne, ne, to je realita.

Patrick: Pojedeš tam jednoho dne a budeš tam žít?

Bob: Jasně. Všichni budeme jednou žít v Africe, protože třeba i Francie bude jednou patřit k Africe.

Patrick: Jak to?

Bob: No samozřejmě. Francie bude součástí Etiopie! Když byli Francouzi v Africe, ovládli některá území a prohlásili je za součást Francie. Časy se změní a Francie bude patřit k Africe. Situace se mění, ale tentokrát to bude bez krve, nikdo nebude nikoho nutit. Všichni budou souhlasit. Afrika je poklad světa. Sjednotí se bez lidského útlaku, protože Bůh miluje Afriku.

Patrick: Nemrzí tě, že lidé na západě, kteří vás uznávají, nevědí, jaký je význam vaší hudby?

Bob: Ano, to je fakt špatné. Říkám jim, že Rastafari je Bůh a že Kristova vláda bude řídit svět. A Kristus je Rastafari. Když se o to trochu zajímáš, musí ti být jasné, že Kristus přišel z Afriky. Bůh vzešel z Etiopie, jak se Africe podle tradice říká. Haile Selassie je Afričan a Etiopan. Nepřišel jako obyčejný člověk, ale jako příklad.

Patrick: Věříš opravdu v africkou jednotu?

Bob: Věřím v prvé řadě v africkou jednotu, ale taky věřím v jednotu všech lidí, protože Rastafari je jedinečný. Celému černému kontinentu se dřív říkalo Etiopie. Ale běloši už rozdělili Afriku. Kdykoli si kousek vzali, říkali mu Afrika.

Patrick: Máš pocit, že ta jednota už nabírá určité obrysy?

Bob: To bude trvat dlouho. Ale s přibývajícím časem se víc a víc lidí zajímá o svou identitu. Brzy bude odhalena celá pravda.

Patrick: Zdá se, že děláš rozdíl mezi tím, když mluvíš „k“ lidem a „pro“ lidi.

Bob: To je pravda. Jsem něco jako právník, kterému někdo vysvětlí, jaká je situace, a právník pak jde k soudu a mluví tam jeho jménem. Mluvíme s lidmi, ale snažíme se taky mluvit jejich jménem. Chceme, aby se lidé měli dobře. Nehodláme podporovat utrpení. Utrpení musí skončit, takže o něm musíme mluvit. Ale musíme také mluvit o tom, jaký by měl být opravdový život: láska, poezie, hudba...

Patrick: Jak odstranit rasové překážky?

Bob: Lidé musí žít pohromadě, ve vzájemné harmonii. Aby se toho dosáhlo, měl by každý čas od času cestovat.

Patrick: Jaký máš vztah k islámu?

Bob: Vím jen to, že muslimové jsou dobří. Opravdu ti nemohu říct víc.

Patrick: Co si myslíš o Asiatech?

Bob: Protože běloši nedokázali řídit svět, budou to muset dělat oni. Kdyby v Bibli stálo, že Bůh je Číňan, Číňani by dnes žili v Etiopii. On by byl korunován jako Král Králů a Pán Pánů.

Patrick: Někdy mluvíš o Posledním soudu. Kdy k němu podle tebe dojde?

Bob: K Poslednímu soudu dochází každý den. Stane se hodně věcí.

Patrick: Co například?

Bob: Například bomba. Jediný způsob, jak může člověk přežít je, že nebude sám sebe ničit. „Pokud žijete zbraněmi, zemřete zbraněmi.“

Patrick: Jak teda bojuješ?

Bob: Nemám čas bojovat. Kdybych bojoval, ubližoval bych sám sobě. Nechávám na Bohu, aby soudil. Balvany ve vodě nikdy nezastaví vodu.

Patrick: Které místo máš na světě nejradši?

Bob: Svatou Annu, vesnici, kde jsem se narodil. V Evropě jsou zimy moc chladné, léta moc horká a jaro i podzim moc krátké. Člověk může žít jedině tam, kde je takové podnebí jako v Africe.

(Bob si jde na hřiště zahrát fotbal. Pořád mluví o muzice.)

 

Bob: Rád hraju muziku, ale na pódiu se necítím dobře. Přál bych si, aby se ty show změnily v setkání s přáteli. Mluvil bych s lidmi, rozmlouvali bychom a mezitím bychom zahráli pár songů. Je krásné, když se každý uvolní a povídá si.

Patrick: Znamená pro tebe hudba jenom reggae?

Bob: Mám rád a uznávám Stevieho Wondera. První styl, který jsem měl rád, bylo kalypso, ale nevěděl jsem, jak ho zahrát. Jak může být hudba dokonalá, když ji hrají lidé? Hudba otevírá nebeskou bránu. Dovede tě do jiných dimenzí, kterým hodně lidí ani nerozumí.

Patrick: Co ganja, je důležitá?

Bob: Ganja rozvíjí tvé schopnosti. I vědci by ji měli kouřit. Je dobrá pro meditaci. Měla by být povolená všude na světě.

Patrick: To BMW pod tím mangovníkem je tvoje?

Bob: Jasně, Bob Marley a Wailers. Chápeš?

(O něco později rozhovor pokračuje v nahrávacím studiu.)

Bob: Zrovna teď si nedovedu představit nic jiného. Někdo si myslí, že se reggae brzy vyčerpá, ale je to rasta hudba, a proto nemůže skončit... když se objevilo disco, lidé přestali rozumět reggae. A disco se uchytilo, ale lidi se k reggae vrátí. U něj jsou kořeny hudby...

Patrick: Co posloucháš ty?

Bob: Poslouchej, pozorně poslouchej (velmi pozorně se zaposlouchá, já taky). Slyšíš to? Teď v noci, to je hudba jakou poslouchám: cvrčci, žáby, zvuky přírody. Když vyjedeš s magnetofonem na venkov, objevíš hudbu hor. Je úplně jiná, než komerční hudba. Když něco nahraješ, je to komerce, je to byznys. Hudba je zpěv planety. Když ji posloucháš, hudba je příroda... a hudba tady je, aby se věci měnily, dává lidem sílu rytmu.

(O chvíli později, během zkoušky)

Bob: Někdy hraju na kytaru sám. Přijde píseň a já ji změním do reggae. Někdy hudba a text přijdou společně. Když skládáš muziku, musíš se hodně soustředit.

Patrick: Co politika?

Bob: Nejsem ani nalevo ani napravo, jdu přímo vpřed. Nikoho nenapadne jít přímo vpřed. Rozumíš? Tak to je. Pamatuješ si, jak ukřižovali Krista? Někdo byl po jeho levé a někdo po pravé straně. Oba dva byli zloději! Stejné je to s ideologiemi.

Patrick: Takže tvá hudba není politická?

Bob: Někdo říká, že má hudba politická je, ale já jen říkám, co je pravda a co je správné. Žádný politik nemá rád lidi. Mají rádi ty, kdo je volí, a nenávidí ty, kdo volí proti nim. Politika je šílenství. A politici si myslí, že Kristus je mrtvý, protože jsou sami mrtví. Kristus nemůže zemřít, proto jsme naživu i my.

Patrick: Jak utrácíš své peníze?

Bob: Rozdávám je. Rozdávám tuhle a támhle, stovkám lidí, kteří mě denně přicházejí požádat o pomoc. Peníze jsou kořen všeho zla. Peníze byly vymyšleny, aby spoutávaly lidi, je to náhražka reality.

Patrick: Máš taky nepřátele.

Bob: Nedostanou mě tak snadno. Museli by se hodně snažit. Říkají, že zrazuju své lidi. Ne a ne a ne, já jsem věrný lidu. To nemůže nikdo změnit... Moje jediná neřest je, že mám hodně žen.

Patrick: Co smrt?

Bob: Nezabýváme se smrtí. Celý smysl ratafariánství je v životě. Život je Jahův dar. Smrt je cestou hříchu. Když člověk nehřeší, dobře, víme, že se lidem stávají zázraky a žijí pořád. Víme, že zázraky se dějí. Máme anděla strážného, který nás vede. Když uděláš něco špatně, tenhle duch se rozzlobí a můžeš zemřít. Lidi dávají smrti význam, protože nerozumí Bohu. Nechápou, že Rastafari je Bůh. Nevědí nic o změnách na tomto světě. Není žádný konec. Nebude žádný konec.